Audio //
« zpět na seznam
Text
Show pana LobaPojď, půjdem ven, ať spolu zahlídnem
svět trochu jinak - podle pana Loba.
Z modrý lahve si dáme lok
jde s náma Craig - to je dobrej cvok.
Nesu tě na zádech do bytu v přízemí,
budem se milovat - usneme na zemi
a do našeho snu pomalu proniká...
Potom se vzbudíme a víme, kudy kam
na show pana Loba - show pana Loba už začne!
Nečekej a pojď!
Pojď, půjdem sem, ať spolu zažijem
svět trochu jinak - podle pana Loba.
Ten pán je fajn - možná je elf,
pustí nás dál - můžeme na výlet,
vítr je hřeben a další
show pana Loba - show pana Loba už začne!
Nečekej a pojď!
Jsme tady doma i s ostatníma a cítíme ty klíče,
co odemykaj vchod.
Nesu tě na zádech do bytu v přízemí,
a když už nemůžu, no tak mě vezmeš ty.
Úplně nahoře je jeho skrýš,
bude vysílat a ty ho uslyšíš.
Show pana Loba - show pana Loba už začne!
Nečekej a pojď!
Jsme tady doma i s ostatníma
na sever západ jih a taky na východ.
Křišťálový věže trčej do nebe a další
nový vrásky na chodníku doplnily starší.
Tvý srdce je opravený a mlátí jako divý,
v show pana Loba dopadá přímo na čáru
do protiofenzivy.
Pojď, půjdem ven, ať spolu zahlídnem svět trochu jinak.
To jo, to je nejvíc a to se mi líbí...
svět trochu jinak - podle pana Loba.
Z modrý lahve si dáme lok
jde s náma Craig - to je dobrej cvok.
Nesu tě na zádech do bytu v přízemí,
budem se milovat - usneme na zemi
a do našeho snu pomalu proniká...
Potom se vzbudíme a víme, kudy kam
na show pana Loba - show pana Loba už začne!
Nečekej a pojď!
Pojď, půjdem sem, ať spolu zažijem
svět trochu jinak - podle pana Loba.
Ten pán je fajn - možná je elf,
pustí nás dál - můžeme na výlet,
vítr je hřeben a další
show pana Loba - show pana Loba už začne!
Nečekej a pojď!
Jsme tady doma i s ostatníma a cítíme ty klíče,
co odemykaj vchod.
Nesu tě na zádech do bytu v přízemí,
a když už nemůžu, no tak mě vezmeš ty.
Úplně nahoře je jeho skrýš,
bude vysílat a ty ho uslyšíš.
Show pana Loba - show pana Loba už začne!
Nečekej a pojď!
Jsme tady doma i s ostatníma
na sever západ jih a taky na východ.
Křišťálový věže trčej do nebe a další
nový vrásky na chodníku doplnily starší.
Tvý srdce je opravený a mlátí jako divý,
v show pana Loba dopadá přímo na čáru
do protiofenzivy.
Pojď, půjdem ven, ať spolu zahlídnem svět trochu jinak.
To jo, to je nejvíc a to se mi líbí...
1.
Show pana Loba
Text
DiskokaktusTvůj táta má doma spoustu drog,
který má schovaný pod postelí
v kapse ve flanelový košili
z roku devadesát čtyři.
To jsi se narodila ty
a přidala ses k bráchovi,
město je teď vaše - to se ví -
ostatní si lehli do rakví
a do těch rakví jim hraje
Čuk a Gek z NSDAP.
Prstem zvedákem odpovíš
a zpíváš svýmu tátovi
Sheena is punkrocker - a pak
tvůj táta řekne radostí fuck
a přes fuck nejede vlak.
Děda by radši Mišíka.
Co se asi bude dít,
když toužíte být víc?
Co se asi bude dít,
když toužíte...
Tak jdete dohromady na pivo
a trýzeň padá,
tak jdete dohromady na pivo
a to máš ráda.
Tak jdete dohromady na pivo
a trýzeň padá,
tak jdete dohromady
a dohromady vás posílá dál.
Tvůj táta má doma spoustu drog,
který má schovaný pod postelí
v kapse ve flanelový košili.
V tý košili chodí na ryby,
tam sedí, čumí, kouří a
jeho mozek je aeroplán.
Zhulený u tmavý hladiny
si představuje Karibik.
Máma doma na podpoře
zapije uklidňující lék,
večer před celou rodinou
řekne: Should I stay Or Should I go.
Normálně chytí hysterák
a ví to celej panelák.
Táta si píská Live is Life
a dal si s bráchou Give me Five,
potom se všichni obejmou
a to, co bylo, je jedno -
a něco bude, to je fakt.
Děda ví svý a nic neříká.
Co se asi bude dít,
když toužíte být víc?
Co se asi bude dít,
když toužíte...
Tak jdete dohromady na pivo
a trýzeň padá,
je to jak Karlík s celou rodinou
a čokoláda.
Tak jdete dohromady na pivo
a to máš ráda,
tak jdete dohromady
a dohromady vás posílá dál.
Do valení kamení...
který má schovaný pod postelí
v kapse ve flanelový košili
z roku devadesát čtyři.
To jsi se narodila ty
a přidala ses k bráchovi,
město je teď vaše - to se ví -
ostatní si lehli do rakví
a do těch rakví jim hraje
Čuk a Gek z NSDAP.
Prstem zvedákem odpovíš
a zpíváš svýmu tátovi
Sheena is punkrocker - a pak
tvůj táta řekne radostí fuck
a přes fuck nejede vlak.
Děda by radši Mišíka.
Co se asi bude dít,
když toužíte být víc?
Co se asi bude dít,
když toužíte...
Tak jdete dohromady na pivo
a trýzeň padá,
tak jdete dohromady na pivo
a to máš ráda.
Tak jdete dohromady na pivo
a trýzeň padá,
tak jdete dohromady
a dohromady vás posílá dál.
Tvůj táta má doma spoustu drog,
který má schovaný pod postelí
v kapse ve flanelový košili.
V tý košili chodí na ryby,
tam sedí, čumí, kouří a
jeho mozek je aeroplán.
Zhulený u tmavý hladiny
si představuje Karibik.
Máma doma na podpoře
zapije uklidňující lék,
večer před celou rodinou
řekne: Should I stay Or Should I go.
Normálně chytí hysterák
a ví to celej panelák.
Táta si píská Live is Life
a dal si s bráchou Give me Five,
potom se všichni obejmou
a to, co bylo, je jedno -
a něco bude, to je fakt.
Děda ví svý a nic neříká.
Co se asi bude dít,
když toužíte být víc?
Co se asi bude dít,
když toužíte...
Tak jdete dohromady na pivo
a trýzeň padá,
je to jak Karlík s celou rodinou
a čokoláda.
Tak jdete dohromady na pivo
a to máš ráda,
tak jdete dohromady
a dohromady vás posílá dál.
Do valení kamení...
2.
Diskokaktus
Text
DetailyMěsto je horký, srpnový,
že v srdci taje to takový
nejvíc a nejhůř studený místo.
Spící sopky se probudí,
byl dlouho pryč, kolem a v okolí.
Teď toužil a chtěl cítit blízkost.
Čau, mami!
Tak jsem tady zas.
Jsem agent Cooper - dám si koláč.
Hážu kříž na zem - hlavu mám nízko.
Mezi ním mezi ní byly detaily
a kusy rodiny, který se rozpadly.
Byl to šílenej horor - řev a taky vřískot.
Mezi ním mezi ní byly detaily
a kusy koláče, který dopadly
na ubrus a na zem.
Ale na stole bylo čisto.
Noci jsou vlahý a takový,
že srdce buší hladový,
cítíš to v sobě a víš to.
Hrdinové nekecaj a jdou
tam, kam nechce vůbec nikdo -
na nejvíc a nejhůř studený místo.
Čau, lidi! Tak jsem tady zas.
Jsem agent Cooper a jdu po vás.
Prostě to najdu - už jsem blízko.
Mezi ním mezi ní byly detaily
a kusy líčidel, který dopadly
na ubrus a na zem.
Ale po pláči bylo čisto.
Bolí to dlouho,
bolí to dál.
Bolí to dlouho.
Vzal za tu zataženou roletu
a vstal.
Mezi ním mezi ní byly detaily
a kusy líčidel, který dopadly
na ubrus a na zem.
Ale po pláči bylo čisto.
Hrdinové nekecaj a jdou do tmy.
Hrdinové nekecaj a jdou
tam, kam nechce nikdo.
že v srdci taje to takový
nejvíc a nejhůř studený místo.
Spící sopky se probudí,
byl dlouho pryč, kolem a v okolí.
Teď toužil a chtěl cítit blízkost.
Čau, mami!
Tak jsem tady zas.
Jsem agent Cooper - dám si koláč.
Hážu kříž na zem - hlavu mám nízko.
Mezi ním mezi ní byly detaily
a kusy rodiny, který se rozpadly.
Byl to šílenej horor - řev a taky vřískot.
Mezi ním mezi ní byly detaily
a kusy koláče, který dopadly
na ubrus a na zem.
Ale na stole bylo čisto.
Noci jsou vlahý a takový,
že srdce buší hladový,
cítíš to v sobě a víš to.
Hrdinové nekecaj a jdou
tam, kam nechce vůbec nikdo -
na nejvíc a nejhůř studený místo.
Čau, lidi! Tak jsem tady zas.
Jsem agent Cooper a jdu po vás.
Prostě to najdu - už jsem blízko.
Mezi ním mezi ní byly detaily
a kusy líčidel, který dopadly
na ubrus a na zem.
Ale po pláči bylo čisto.
Bolí to dlouho,
bolí to dál.
Bolí to dlouho.
Vzal za tu zataženou roletu
a vstal.
Mezi ním mezi ní byly detaily
a kusy líčidel, který dopadly
na ubrus a na zem.
Ale po pláči bylo čisto.
Hrdinové nekecaj a jdou do tmy.
Hrdinové nekecaj a jdou
tam, kam nechce nikdo.
3.
Detaily
Text
BubetkaBubetka má Gongona,
který jí uklidňuje hlavu,
když je zmatená nebo schoulená,
když to nemá cenu.
Je to holka, co má dost síly,
ale sem tam po něm šáhne
na pár minut - na chvíli,
když neví, jestli zvládne
ten svět z paneláků
a betonovejch bloků.
Žije tady s těma, co tu jsou
a neodejdou...
Ráno náruč otevírá,
noc byla jak černá díra.
Ráno náruč otevírá
a křičí: Bubetko! Hea! Hea!
Ráno náruč otevírá,
u postele je Baghíra.
Ráno náruč otevírá
a křičí: Bubetko!
Vezmi nás s sebou
do králičí nory a klidně ještě dál.
Tvý stopy vedou
tam, kde jsem byl i já,
tvůj Mauglí.
Bubetka má Gongona,
který jí uklidňuje hlavu.
Je to skřítek z kusu hadříku,
má neskutečnou cenu.
Bubetka má dost síly
na život, když je hrubý,
má v sobě odvahu i kus víly,
umí vycenit zuby
na svět z paneláků
a betonovejch bloků.
Žije tady teď - vedle těch,
co už neodejdou...
Ráno náruč otevírá,
noc byla jak černá díra.
Ráno náruč otevírá
a křičí: Bubetko! Hea! Hea!
Ráno náruč otevírá,
u postele je Baghíra.
Ráno náruč otevírá
a křičí: Bubetko!
Vezmi nás s sebou
do králičí nory a klidně ještě dál.
Tvý stopy vedou
tam, kde jsem byl i já,
tvůj Mauglí.
který jí uklidňuje hlavu,
když je zmatená nebo schoulená,
když to nemá cenu.
Je to holka, co má dost síly,
ale sem tam po něm šáhne
na pár minut - na chvíli,
když neví, jestli zvládne
ten svět z paneláků
a betonovejch bloků.
Žije tady s těma, co tu jsou
a neodejdou...
Ráno náruč otevírá,
noc byla jak černá díra.
Ráno náruč otevírá
a křičí: Bubetko! Hea! Hea!
Ráno náruč otevírá,
u postele je Baghíra.
Ráno náruč otevírá
a křičí: Bubetko!
Vezmi nás s sebou
do králičí nory a klidně ještě dál.
Tvý stopy vedou
tam, kde jsem byl i já,
tvůj Mauglí.
Bubetka má Gongona,
který jí uklidňuje hlavu.
Je to skřítek z kusu hadříku,
má neskutečnou cenu.
Bubetka má dost síly
na život, když je hrubý,
má v sobě odvahu i kus víly,
umí vycenit zuby
na svět z paneláků
a betonovejch bloků.
Žije tady teď - vedle těch,
co už neodejdou...
Ráno náruč otevírá,
noc byla jak černá díra.
Ráno náruč otevírá
a křičí: Bubetko! Hea! Hea!
Ráno náruč otevírá,
u postele je Baghíra.
Ráno náruč otevírá
a křičí: Bubetko!
Vezmi nás s sebou
do králičí nory a klidně ještě dál.
Tvý stopy vedou
tam, kde jsem byl i já,
tvůj Mauglí.
4.
Bubetka
Text
Mentální dávidloNení to lehký, já to vím,
když cejtím dikobraza,
kterej bodá vevnitř.
Bodá bodá bodá pořád dál,
bodá, málem už mě roztrhal.
Bodá bodá hlava nehlava.
Born in territory.
Mám v sobě zavřeno,
ale potom přijdu já.
Já kopnu do dveří,
já ty dveře otevírám.
Mám v sobě zavřeno,
ale potom přijdu já.
Bude to lepší - už to začíná.
Když se se sebou nesejdu,
když cítím, že ze mě
zbývá už jen málo,
málo málo málo málo, to ne,
rozeženu ty hustý roje
a za nima je furóre.
Furóre born in territory.
Mám v sobě zavřeno,
ale pomůžu si sám.
Mentální dávidlo -
ó díky! Díky! To je jiná -
už není zavřeno,
není zima ani tma.
Bude to to lepší - lepší, to vím já.
Mám v sobě zavřeno,
ale pomůžu si sám.
Opička Bonobo
se doopravdy rozplynula.
Mám v sobě zavřeno
a potom přijdu já.
Bude to lepší -
už to začíná.
V nepokoji jsou nestoly,
nežidle a na neposteli
koukám do nestropu - a pak
se nadechnu a můžu vstát.
když cejtím dikobraza,
kterej bodá vevnitř.
Bodá bodá bodá pořád dál,
bodá, málem už mě roztrhal.
Bodá bodá hlava nehlava.
Born in territory.
Mám v sobě zavřeno,
ale potom přijdu já.
Já kopnu do dveří,
já ty dveře otevírám.
Mám v sobě zavřeno,
ale potom přijdu já.
Bude to lepší - už to začíná.
Když se se sebou nesejdu,
když cítím, že ze mě
zbývá už jen málo,
málo málo málo málo, to ne,
rozeženu ty hustý roje
a za nima je furóre.
Furóre born in territory.
Mám v sobě zavřeno,
ale pomůžu si sám.
Mentální dávidlo -
ó díky! Díky! To je jiná -
už není zavřeno,
není zima ani tma.
Bude to to lepší - lepší, to vím já.
Mám v sobě zavřeno,
ale pomůžu si sám.
Opička Bonobo
se doopravdy rozplynula.
Mám v sobě zavřeno
a potom přijdu já.
Bude to lepší -
už to začíná.
V nepokoji jsou nestoly,
nežidle a na neposteli
koukám do nestropu - a pak
se nadechnu a můžu vstát.
5.
Mentální dávidlo
Text
Bibi BalderisBibi sedí doma,
v jeho hlavě běží divný film.
Bibi se ho bojí
a někdy se pěkně vyděsí.
Čas nikam nechvátá,
chvíli zase běží normálně -
chvíli je to dobrý
a potom už ne.
A tak je pod kobercem sám
a vkv vysílá,
jsou to velmi krátký vlny,
který netrvají chvíli.
A tak je pod kobercem sám
a vkv vysílá.
Možná že ho vysvobodí.
Docházej mu síly.
Bibi sedí doma,
v jeho hlavě běží divný film,
možná je to román.
Ubíhají další divný dny,
potom přijde kámoš -
Bibi jenom kouří, nemluví,
kámoš odejde a je pryč.
A tak je pod kobercem sám
a vkv vysílá,
jsou to velmi krátký vlny,
který poslouchají víly.
A tak je pod kobercem sám
a vkv vysílá.
Možná že ho vysvobodí.
Docházej mu síly.
Bibi, pomalu ti končí víkend...
Zákon o zachování velikosti citu v jeho bytu
nefunguje už pár let.
Zákon o zachování velikosti citu v jeho bytu
nefunguje.
A tak je pod kobercem sám
a vkv vysílá.
Možná že ho vysvobodí.
Docházej mu síly.
Bibi, pomalu ti končí víkend...
Bibi, pomalu to končí...
v jeho hlavě běží divný film.
Bibi se ho bojí
a někdy se pěkně vyděsí.
Čas nikam nechvátá,
chvíli zase běží normálně -
chvíli je to dobrý
a potom už ne.
A tak je pod kobercem sám
a vkv vysílá,
jsou to velmi krátký vlny,
který netrvají chvíli.
A tak je pod kobercem sám
a vkv vysílá.
Možná že ho vysvobodí.
Docházej mu síly.
Bibi sedí doma,
v jeho hlavě běží divný film,
možná je to román.
Ubíhají další divný dny,
potom přijde kámoš -
Bibi jenom kouří, nemluví,
kámoš odejde a je pryč.
A tak je pod kobercem sám
a vkv vysílá,
jsou to velmi krátký vlny,
který poslouchají víly.
A tak je pod kobercem sám
a vkv vysílá.
Možná že ho vysvobodí.
Docházej mu síly.
Bibi, pomalu ti končí víkend...
Zákon o zachování velikosti citu v jeho bytu
nefunguje už pár let.
Zákon o zachování velikosti citu v jeho bytu
nefunguje.
A tak je pod kobercem sám
a vkv vysílá.
Možná že ho vysvobodí.
Docházej mu síly.
Bibi, pomalu ti končí víkend...
Bibi, pomalu to končí...
6.
Bibi Balderis
Text
Vše za 39Aby to auto zacouvalo
asi tak za dva roky
a ten chlap byl celej čas
v tajnejch hemisférách rád.
Aby ta holka, která skáče
kolem lidí, co jdou z práce,
byla jak ve vzduchu drak
a pak by přistála na panelák.
Aby ta horká černá káva
voněla celou noc do rána
a pak by přilez rak
a chodil by v hodinkách.
Aby to všechno zabrzdilo,
aby to aspoň chvíli bylo
asi tak jak nehet a lak -
tak by se to mohlo posunovat
zpátky,
zpátky k sobě.
Aby to bylo místo tik-tak jen tak,
aby to bylo podle dirigenta
sem tam - jenom sem tam
a pak to dorazilo pomalu k nám.
Aby to bylo taky trochu mimo
třeba jako Quentin Tarantino -
to jo, to se ví, že jo,
dám ruku na tvoje rameno.
U Vše za 39
sedí oba společně
a baví je jen sedět,
sedět jen tak zbytečně.
U Vše za 39
sedí oba společně
a vyfukujou kouře
a zpomalujou svět
zpátky,
zpátky k sobě.
U Vše za 39
si zpívají radostí
a dovnitř choděj lidi
a nakupujou blbosti,
ale oni dva jsou venku
a pozorujou svět
a otáčej ho k sobě
a otáčej ho teď
zpátky,
zpátky k sobě.
Aby všechno zabrzdilo,
i to, co zabrzdit nesmí,
aby se to zastavilo
a na chvíli zastavil i vesmír.
Aby stromy do betonu
vypustily hodně silný mízy,
aby se zeměkoule z kovu
naposledy otočila
a lidi byli
freezing freezing freezing home -
zpátky v sobě.
asi tak za dva roky
a ten chlap byl celej čas
v tajnejch hemisférách rád.
Aby ta holka, která skáče
kolem lidí, co jdou z práce,
byla jak ve vzduchu drak
a pak by přistála na panelák.
Aby ta horká černá káva
voněla celou noc do rána
a pak by přilez rak
a chodil by v hodinkách.
Aby to všechno zabrzdilo,
aby to aspoň chvíli bylo
asi tak jak nehet a lak -
tak by se to mohlo posunovat
zpátky,
zpátky k sobě.
Aby to bylo místo tik-tak jen tak,
aby to bylo podle dirigenta
sem tam - jenom sem tam
a pak to dorazilo pomalu k nám.
Aby to bylo taky trochu mimo
třeba jako Quentin Tarantino -
to jo, to se ví, že jo,
dám ruku na tvoje rameno.
U Vše za 39
sedí oba společně
a baví je jen sedět,
sedět jen tak zbytečně.
U Vše za 39
sedí oba společně
a vyfukujou kouře
a zpomalujou svět
zpátky,
zpátky k sobě.
U Vše za 39
si zpívají radostí
a dovnitř choděj lidi
a nakupujou blbosti,
ale oni dva jsou venku
a pozorujou svět
a otáčej ho k sobě
a otáčej ho teď
zpátky,
zpátky k sobě.
Aby všechno zabrzdilo,
i to, co zabrzdit nesmí,
aby se to zastavilo
a na chvíli zastavil i vesmír.
Aby stromy do betonu
vypustily hodně silný mízy,
aby se zeměkoule z kovu
naposledy otočila
a lidi byli
freezing freezing freezing home -
zpátky v sobě.
7.
Vše za 39
Text
SchovanáUpírek je šikulka,
umí jíst a umí spát.
Není tvůj, ale má tě rád.
I ten druhej - když se postaráš.
Je celkem fajn - chodí do školy,
jeho tatínek má oči hladový,
a maminka je psí čumák,
seš tu s nima - kolem je London Town.
Uletí týden,
neděle je pro boha,
snad něco přijde
a zatím ani noha.
Uletí týden,
jsi tady už dva roky.
Í tý chce go home,
i ty chceš do Evropy.
Hej hej, ten jejich puding se vážně nedá žrát,
a za oknem s jedinou tabulkou se nedá spát.
Upírek je šikulka,
kousne tě a budeš upírka.
Si vyrazíš na Camden Town
a budeš tam a budeš tam,
ale kam jdeš ty a proč tu seš?
Po x pivech se pobliješ
a kámoška už je sevřená
v náruči místního Beckhama.
Uletí týden,
neděle je pro boha,
snad něco přijde
a zatím ani noha
Uletí týden,
jsi tady už dva roky.
Í tý chce go home,
i ty chceš do Evropy.
Hej hej, ten jejich puding se vážně nedá žrát,
a za oknem s jedinou tabulkou
je taková hrozná kosa.
Hej hej, ten jejich puding se vážně nedá žrát,
a za oknem s jedinou tabulkou se nedá spát.
Uletí týden,
jsi tady už dva roky.
Í tý chce go home,
i ty chceš do Evropy
Balíš kufry, zavazuješ boty,
čekaj byty v San Piego City.
Ahoj.
umí jíst a umí spát.
Není tvůj, ale má tě rád.
I ten druhej - když se postaráš.
Je celkem fajn - chodí do školy,
jeho tatínek má oči hladový,
a maminka je psí čumák,
seš tu s nima - kolem je London Town.
Uletí týden,
neděle je pro boha,
snad něco přijde
a zatím ani noha.
Uletí týden,
jsi tady už dva roky.
Í tý chce go home,
i ty chceš do Evropy.
Hej hej, ten jejich puding se vážně nedá žrát,
a za oknem s jedinou tabulkou se nedá spát.
Upírek je šikulka,
kousne tě a budeš upírka.
Si vyrazíš na Camden Town
a budeš tam a budeš tam,
ale kam jdeš ty a proč tu seš?
Po x pivech se pobliješ
a kámoška už je sevřená
v náruči místního Beckhama.
Uletí týden,
neděle je pro boha,
snad něco přijde
a zatím ani noha
Uletí týden,
jsi tady už dva roky.
Í tý chce go home,
i ty chceš do Evropy.
Hej hej, ten jejich puding se vážně nedá žrát,
a za oknem s jedinou tabulkou
je taková hrozná kosa.
Hej hej, ten jejich puding se vážně nedá žrát,
a za oknem s jedinou tabulkou se nedá spát.
Uletí týden,
jsi tady už dva roky.
Í tý chce go home,
i ty chceš do Evropy
Balíš kufry, zavazuješ boty,
čekaj byty v San Piego City.
Ahoj.
8.
Schovaná
Text
NájemníkČich - hmat - sluch - zrak i chuť
by chtěly do šestky
vzít rychle za kliku,
vejít do místnosti.
Co tam tak asi může být?
Jsem zvědavý a hladový.
Za dveřmi bydlí nájemník -
stačí jen pohyb.
Čich - hmat - sluch - zrak i chuť
úplně spojený,
chechtavý bůh se točí na kolotoči,
holubi na střeše
vrkaj v mínus pěti.
Roztáhnu záclony a oni odletí.
Dřevěná podlaha a já
na ní spím sotva hodinu,
chechtavý bůh rotuje dál,
stěny polykaj ozvěnu.
Dál jede kolotoč,
točíme se spolu.
Šeptá mi do ucha,
z jakýho důvodu
jsou cesty do šestky
úplně zavátý.
Řeknu mu: děkuju.
Je ráno, půl pátý.
Holubi letěj městem.
by chtěly do šestky
vzít rychle za kliku,
vejít do místnosti.
Co tam tak asi může být?
Jsem zvědavý a hladový.
Za dveřmi bydlí nájemník -
stačí jen pohyb.
Čich - hmat - sluch - zrak i chuť
úplně spojený,
chechtavý bůh se točí na kolotoči,
holubi na střeše
vrkaj v mínus pěti.
Roztáhnu záclony a oni odletí.
Dřevěná podlaha a já
na ní spím sotva hodinu,
chechtavý bůh rotuje dál,
stěny polykaj ozvěnu.
Dál jede kolotoč,
točíme se spolu.
Šeptá mi do ucha,
z jakýho důvodu
jsou cesty do šestky
úplně zavátý.
Řeknu mu: děkuju.
Je ráno, půl pátý.
Holubi letěj městem.
9.
Nájemník
Text
Lujza a TelmaMy dvě nejsme ztracený -
nás nikdo nerozdělí.
Namalujem si na rty
černý mraky na party
a na koncerty.
Co zbylo z hippies?
Co zbylo z hippies - a pak
taky tě vidí -
tančíte.
Tvý tělo čeká na život - a ty taky,
tvý tělo čeká na život - a ty se díváš do tmy,
tvý tělo čeká na život - řekni sbohem,
tvý tělo čeká na život - nebo se dotkni.
My dvě femme fatalky
jdeme v pátek do války -
máme svoje totemy
v území na posteli.
Jsem divoká Lujza a ty ujetá Telma,
čekáme tu dohromady
na speciální tekutiny.
Přijede rytíř,
přijede rytíř - a pak
taky to cítíš -
říká ti: mám u sebe volno.
Tvý tělo čeká na život - a ty taky,
tvý tělo čeká na život - a ty se díváš do tmy,
tvý tělo čeká na život - řekni sbohem,
tvý tělo čeká na život - nebo se dotkni.
Máš v sobě vzduch,
krev, srdce, skrytej zájem,
sídlák už spí
a ty tu platíš nájem,
pepřák a nůž,
smrdí to ve výtahu
pod nápisem:
Fetujte med
Medvídek úd.
nás nikdo nerozdělí.
Namalujem si na rty
černý mraky na party
a na koncerty.
Co zbylo z hippies?
Co zbylo z hippies - a pak
taky tě vidí -
tančíte.
Tvý tělo čeká na život - a ty taky,
tvý tělo čeká na život - a ty se díváš do tmy,
tvý tělo čeká na život - řekni sbohem,
tvý tělo čeká na život - nebo se dotkni.
My dvě femme fatalky
jdeme v pátek do války -
máme svoje totemy
v území na posteli.
Jsem divoká Lujza a ty ujetá Telma,
čekáme tu dohromady
na speciální tekutiny.
Přijede rytíř,
přijede rytíř - a pak
taky to cítíš -
říká ti: mám u sebe volno.
Tvý tělo čeká na život - a ty taky,
tvý tělo čeká na život - a ty se díváš do tmy,
tvý tělo čeká na život - řekni sbohem,
tvý tělo čeká na život - nebo se dotkni.
Máš v sobě vzduch,
krev, srdce, skrytej zájem,
sídlák už spí
a ty tu platíš nájem,
pepřák a nůž,
smrdí to ve výtahu
pod nápisem:
Fetujte med
Medvídek úd.
10.
Lujza a Telma
Text
JizvyÚplně zřízenej s vybitou baterkou
v hlavě nemám nic, v břiše mě žere louh,
ve vlaku do někam je prázdnej jídelák,
lampičky v úplňku blikají: měj se rád.
Jizvy mizí - cesta hejbe ,
oknem letí to, co chytit nejde,
jizvy mizí a kolem projde
takový pěkný pár.
Jizvy mizí - cesta hejbe,
oknem letí to, co chytit nejde,
jizvy mizí a paní v modrém
se na mě usmívá.
Ty tu vůbec nejsi.
Možná se rozplynu v hale na nádraží,
z oblohy na hlavu padají závaží,
dokola trefují ty samý místa -
jenom se zakloním - jsem jako turista.
Jizvy mizí - voda se hejbe,
okem teče, chytit to nejde,
jizvy mizí a kolem projde
takový pěkný pár.
Jizvy mizí - voda se hejbe,
okem letí, to co chytit nejde,
jizvy mizí a kolem projde
pro Marťana Venušan.
Stereo a mono lidi chodí kolem,
mají obličeje obalený ledem,
stereo a mono tunelem a honem
jsem Marťan, ty Venušan.
Jizvy mizí - cesta hejbe dál,
jde po ní Marťan a Venušan.
v hlavě nemám nic, v břiše mě žere louh,
ve vlaku do někam je prázdnej jídelák,
lampičky v úplňku blikají: měj se rád.
Jizvy mizí - cesta hejbe ,
oknem letí to, co chytit nejde,
jizvy mizí a kolem projde
takový pěkný pár.
Jizvy mizí - cesta hejbe,
oknem letí to, co chytit nejde,
jizvy mizí a paní v modrém
se na mě usmívá.
Ty tu vůbec nejsi.
Možná se rozplynu v hale na nádraží,
z oblohy na hlavu padají závaží,
dokola trefují ty samý místa -
jenom se zakloním - jsem jako turista.
Jizvy mizí - voda se hejbe,
okem teče, chytit to nejde,
jizvy mizí a kolem projde
takový pěkný pár.
Jizvy mizí - voda se hejbe,
okem letí, to co chytit nejde,
jizvy mizí a kolem projde
pro Marťana Venušan.
Stereo a mono lidi chodí kolem,
mají obličeje obalený ledem,
stereo a mono tunelem a honem
jsem Marťan, ty Venušan.
Jizvy mizí - cesta hejbe dál,
jde po ní Marťan a Venušan.
11.
Jizvy
Text
DohasnulDnes v noci půjdu ven
potichu zpívat.
Bude to dobrý,
jako leopardi vyskočej
melodie - císařovny.
Hele, tak jo - tak jo,
opustíme tvoje tělo,
až bude po něm,
poletí nad koní klecí.
Jo - tak jo,
opustíme tvoje tělo,
budeš tu ležet
a potom půjdeš domů přeci.
Dopolední slunce z dlaždic pálí
do chodidel
a figury morový
se nepohnuly - nedívaly - stály
a držely bobříky hrobový.
To polední slunce z dlaždic pálí
v noci do zad
a figury morový
se nepohnuly - neusmály - stály
a zpívaly a zpívaly a zpívaly...
Hele, tak jo - tak jo,
opustíme San Piego,
má v sobě oheň
a dějou se tu divný věci.
Jo - tak jo,
opustíme taky jeho,
bude tu ležet
a potom půjde domů - přeci jo.
Hele, tak jo - tak jo,
opustíme tvoje tělo,
až bude po něm,
poletí nad koní klecí.
Jo - tak jo,
opustíte moje tělo,
budu tu ležet
a potom půjdu domů přeci.
Hele tak jo.
potichu zpívat.
Bude to dobrý,
jako leopardi vyskočej
melodie - císařovny.
Hele, tak jo - tak jo,
opustíme tvoje tělo,
až bude po něm,
poletí nad koní klecí.
Jo - tak jo,
opustíme tvoje tělo,
budeš tu ležet
a potom půjdeš domů přeci.
Dopolední slunce z dlaždic pálí
do chodidel
a figury morový
se nepohnuly - nedívaly - stály
a držely bobříky hrobový.
To polední slunce z dlaždic pálí
v noci do zad
a figury morový
se nepohnuly - neusmály - stály
a zpívaly a zpívaly a zpívaly...
Hele, tak jo - tak jo,
opustíme San Piego,
má v sobě oheň
a dějou se tu divný věci.
Jo - tak jo,
opustíme taky jeho,
bude tu ležet
a potom půjde domů - přeci jo.
Hele, tak jo - tak jo,
opustíme tvoje tělo,
až bude po něm,
poletí nad koní klecí.
Jo - tak jo,
opustíte moje tělo,
budu tu ležet
a potom půjdu domů přeci.
Hele tak jo.
12.
Dohasnul
